Přes opakovaně prokázané velké možnosti lodí třídy Defiant, které opravňovaly jejich stavbu i přes neustálé problémy, které tato plavidla doprovázely, bylo po zahájení vojenské spolupráce s Klingony v roce 2377 rozhodnuto vytvořit na šasi Defiantů nově koncipované bojové plavidlo se zvýšeným výkonem. Díky zkušenostem s provozem této třídy a také s loděmi typů Pinguin a Shadow se již bylo možné alespoň částečně vyvarovat starých chyb. Vzniklé lodě byly zhruba o 30% větší, což se sice negativně promítlo na manévrovatelnosti, tento nedostatek však byl eliminován možností warp motorů pracovat v asynchronním režimu. Výkon primárních pulsních phaserů byl navýšen o 22%, nárůst zaznamenala i kapacita štítů a díky jejich pokročilé konstrukci získaly schopnost velmi účinné regenerace. Další posilou byl nový typ fázového maskování. Také se jeden čas experimentovalo s vybavením plavidel kvantovým proudovým pohonem, kvůli nesčetným potížím, které se s touto technologií vázaly, však bylo od tohoto plánu nakonec upuštěno.

     Poprvé byly tyto lodě bojově nasazeny v roce 2389 na stanici Farpoint 2 proti Delgarnianům, většinou však sloužily v oblastech blíže k jádru Federace především proto, že jejich vybavení pro dálkové lety bylo stále na velmi nízké úrovni. Také obrovské nadhonocení systémů představuje stálý problém a stejně jako u Defiantů hrozí i zde při plném výkonu lodi roztržení. Proto bylo zpočátku vystavěno jen velmi málo těchto plavidel.

     Situace se radikálně změnila po bitvě u Talhon Nebula, kde Flotila přišla o tři ze svých pěti transwarpových lodí, o ztrátě dalších plavidel, především U.S.S. Enterprise E, nemluvě. Okamžitě byla zahájena rozsáhlá výstavba válečných lodí, Defiantů a především pak Prometheů a Intruderů. Nicméně přestože se očekávaný úder nedostavil, získala Flotila cenné posily, které mohla zakrátko využít ve druhé válce s Dominionem.

     Po roce 2407, kdy byl konečně dokončen vývoj kvantových disruptorů a subkvarkových torpéd, instalovaných přednostně na plavidla s transwarpovým pohonem, nastal další zlom. Flotla rozhodla vytvořit novou versi válečné lodi těmito technologiemi vybavenou. Jako nejvýhodnější se ukázalo instalovat je na již zavedené lodě typu Intruder. Společně s nimi dostala nová plavidla, přiléhavě nazvaná Quantum Intrudery, i nový typ štítů schopných velmi účinné adaptability a částečně i inverze. Tyto změny si vynutily instalaci speciálního jádra, syceného pro maximální výkon stejně jako u transwarpových lodí tachiony, i když to znamenalo zvýšení rizika poškození lodi a také obtížnějšího zamaskování. Také byla výrazně posílena kostra plavidel.

     Přes množství potíží tento typ lodi provázející tak vzniklo fenomenální, nesmírně silné bojové plavidlo. Už původní Intrudery byly asi o 25% silnější než třída Defiant, Quantum Intrudery pak znamenaly nárůst bojové síly dalších 65%. Že jde o smrtící stroje se jasně prokázalo v roce 2421, kdy byla stanice Farpoint 6 v oblasti Talhon Nebula napadena silami několikrát převyšujícími ty, s nimiž se zde Flotila střetla před 26 lety. I když především díky znalostem kapitána Tosse a novým zbraňovým technologiím na plavidlech U.S.S. Admiral Picard a U.S.S. Victory se dařilo útočníky zadržet, teprve přílet dvaceti plavidel typu Quantum Intruder a Prometheus pod velením kapitána Worfa a jejich rozhodný zásah zvrátil průběh boje na stranu Federace.